Historie trolejbusů v Plzni
Tramvaj na pneumatikách nebo elektrický autobus, který umí při brzdění vracet svou energii do sítě jiným vozům – i tak bychom mohli nazvat třetí trakci plzeňské městské dopravy. Přestože je trolejbus také vynálezem 19. století a dokonce byl vynalezen o 13 let dříve (1882) než první autobus se spalovacím motorem (1895), svého rozšíření a popularity se dočkal až v období mezi první a druhou světovou válkou díky zlepšení kvality povrchu komunikací a sériové výrobě pneumatik. Zatímco ve třicátých letech byly trolejbusy chápány jako luxusní dopravní prostředek, pohodlnější a rychlejší než tramvaj (první trolejbusová linka v Praze byla v roce 1936 zavedena do prominentní čtvrti Hanspaulka), ve válečných a poválečných letech čtyřicátých byl hlavním argumentem pro zavádění trolejbusů nedostatek a cena ropy. Trolejbusový provoz byl v Plzni zahájen v roce 1941 a v současnosti je ze třinácti českých provozů tím nejstarším a druhým největším. První dvě linky nahradily autobusy ve směru do Doubravky a na Ústřední hřbitov a po válce se rozšířily do všech tehdy významných předměstských čtvrtí. K realizaci původně plánované trolejbusové tratě do Bílé Hory nikdy nedošlo, na Severní Předměstí jezdí dnes místo trolejbusů tramvaje, od roku 1988 však Plzeňanům slouží oblíbená trolejbusová linka 16 z doubraveckého sídliště na Bory a trolejbusy díky pomocným dieselagregátům překonaly svoje poslední omezení, tj. závislost na trolejovém vedení. Příslibem budoucího rozvoje plzeňských trolejbusů jsou rozestavěné trati na Borská pole a k lochotínské fakultní nemocnici. Zajímavé také je, že zelená barva v nátěru plzeňských trolejbusů koresponduje nejen s jejich ekologicky čistým provozem a barvou třetího pole městského znaku, ale je také připomínkou nátěru prvních trolejbusů v Plzni.
Zdroj: http://www.pmdp.cz